<!–texy–>Pochybuji, že by to stavební spořitelna udělala. Pro tu je taková smlouva extrémně výhodná, hezky si vybírá poplatky za vedení smlouvy i několik set korun za rok a za nic.

<!–texy–>Spořit dětem od narození na stavební spoření je podle mého názoru nesmysl. Vždyť s investičním horizontem 18 let lze poměrně bezpečně investovat tak, že výnosy překonají inflaci – a ne se stavebním spořením, které inflaci na takovém horizontu nemá moc šancí ani dohnat…

<!–texy–>Kde jste začal pracovat? Sám na sebe, nebo pod některou z finančně poradenských sítí?

<!–texy–>Naprosto s Milanem souhlasím!!!
Ty další produkty byly už v minulosti, ale za podstatně nižší provizi nežli ji získávali zprostředkavatelé dceřiných společností. Stávalo se pak (nejčastěji po absolvování školení na další finanční produkty), že je část sítě začala zprostředkovávat přímo, takže jsme tak přicházeli o nejlepší (nejvýkonější) lidi.
Milan ovšem neuvedl ještě jeden nešvar, který se v ČMSS rozmohl. Sám jsem jako ředitel sítě vybudoval od počátků firmy zdatnou a velmi solidně vyškolenou síť. Tehdy nám říkali "to je Váš podnik". Nikdy jsem nepobíral managerské platy (i když mi je vnucovali) a žil jsem "pouze" z provizí. Byl jsem si tím jist, že moje odměna odpovídá mému výkonu. Bohužel v roce 2002 přišel velký třesk "na objednávku"", který mě šmahem bez odůvodnění o můj podnik připravil ve prospěch mladšího kolegy (ne z mé sítě). Proto jsem v logice věci spolupráci ukončil a začal pracovat tam, kde si mého úspěchu vážili…..

<!–texy–>Krok, kterým by stát získal část státního příspěvku nazpět je skutečně jeho zdanění. Je to sice hloupé (daleko logičtější by bylo poskytnout nižší st.příspěvek), ale vratky tím bude dosaženo.
V Německu i Rakousku, kde má stavební spoření dlouhou tradici také během let snížili státní podporu a rovněž upravovali účelové použití. Přesto tam dosud patří stavební spoření ke stabilním a oblíbeným formám střádání. Také u nás už máme historii stavebního spoření. Kdo si dnes vzpomene na st.příspěvek ve výši 25% z vkladů a další výhody?

<!–texy–>Nekorektnosti vlastních struktur zprostředkovatelů stavebních spořitelen se dají logicky očekávat. Tito zpr. se chtějí uživit a pokles zájmu o stavební spoření jim tedy snižuje životní úroveň na kterou byli zvyklí.
Na druhé straně obecná populace dosud věří na dosažitelnost hypoték a dalších úvěrů, kterými si hodlá zabezpečit své investice do bydlení. Jak to dopadá s dosažitelností a stabilitou životních podmínek bychom mohli kdekdo vyprávět. Prostě doba hypotékám nepřeje prostě proto, že udržet zaměstnání a příjem po dobu až 30 let je dnes prakticky utopie.
VVlastní bydlení má ovšem ve svém plánu většina mladé populace a rovněž údržba a modernizace stávajícího bydlení je závažnou hodnotou všech lidí. Bohužel, jen málokdo sám a spontálně domyslí tyto aspekty, takže zůstává na vlastní investice nepřipraven.
Stavební spoření podobně jako státní dluhopisy je natolik stabilní a zhodnocený produkt, že se všem vyplatí své přebytky takto odkládat pro budoucnost. Ideální stav by mohl znamenat, že každý narozený človíček dostane své stavební spoření od rodičů. Tím může být potřeba budoucích hypoték a úvěrů do značné míry snížena. Život je pak snesitelnější bez zbytečného stresu z potřeby splácet, neztratit práci, nepřijít o vlastní bydlení. Špatných příkladů kolem sebe vidíme všichni dost….

<!–texy–>Ahoj Milane,
jsem rád, že o Tobě čtu. Přeji Ti úspěchy.
PK

<!–texy–>hezčí věc jsem v životě nevyděl

<!–texy–>Žralok Wobbegong je opravdu zajímavé stvoření. Když jsem ho poprvé viděl, také v Raja Ampat, vůbec jsme nechápal, co mi průvodce ukazuje, nebyl jsme schopen pod vodou pochopit, že se jedná o žraloka Ležel velmi podobně jako na této super fotce. S průvodcem jsme si to vysvětlili až na hladině a na dalších ponorech jsem Wobbegonga viděl opakovaně. Jojo, vody Raja Ampat jsou na život a ryby opravdu bohaté.

<!–texy–>[...] Obrázek 1: Wobbegong shark [...]