Finanční gramotnost: Jak se měří?

Měření finanční gramotnosti není jednoduché. Nejde pouze o znalosti. V rámci finanční gramotnosti je nezbytné především zodpovědné chování. Jak lze měřit finanční gramotnost?

Finanční gramotnost nelze definovat jednoduše. Nejedná se pouze o soubor znalostí o fungování finančního trhu a řízení rodinných financí, ale především o schopnost tyto znalosti aplikovat a využívat v praxi. Dokument Systém budování finanční gramotnosti na základních a středních školách[1] definuje finanční gramotnost následujícím způsobem:

Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.

Definice finanční gramotnosti je strukturovaná. Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje tři složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou.

  • Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.).
  • Cenovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým mechanismům a inflaci.
  • Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také dvě složky specializované: správu finančních aktiv (např. vkladů, investic a pojištění) a správu finančních závazků (např. úvěrů nebo leasingu). To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní situaci.

Dále je součástí finanční gramotnosti též nezbytné makroekonomické aspekty a daňová oblast. Souvisí s ní též gramotnost numerická, informační a právní.

Čtčte na Investujeme.cz

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.