Přepjatá regulace důchodové reformy

Penzijní reforma je citlivou záležitostí. Stačí neobratný krok a skončí jako porcelán se slonem uvnitř. Zejména v současném stavu politické scény s koalicí řešící vnitřní spory a opozicí zásadně prosazovanou reformu odmítající. A tak politici sklouzli k nesmyslné regulaci.

Cenová regulace zpravidla nepřináší nic dobrého. Křiví trh s nájemním (a zprostředkovaně i vlastnickým) bydlením, tlačí nabídku dolů, a zákazníkům nedá možnost nakoupit, i když by zájem měli. Důsledkem jsou nízké ceny a chybějící zboží – a vytvoření „paralelní“ ekonomiky, která je krom vysokých cen a dostatku zboží pro zákazníky ochotné zaplatit je známé též velmi nízkým zdaněním.

Jsou ale případy, kdy je cenová regulace rozumná, nebo přinejmenším pochopitelná. Jedním z takových příkladů je penzijní reforma. Je pochopitelné, že když stát nechá posílat část „státních“ peněz[1] do soukromých fondů, bude si chtít ponechat určitou kontrolu. Musí také obhájit u opozice a voličů, že se nejedná o „tunel“, kterým tyto peníze odtečou k akcionářům soukromých společností. Nic se ale nesmí přehánět.

Čtěte na ČeskéReformy.cz a Investujeme.cz