Pavel Rakouš: Realitní zákon se v budoucnu bude muset zpřísnit

Zákon o realitním zprostředkování má realitní makléře přiblížit podmínkami finančním zprostředkovatelům. „Ještě tak daleko a tak přísní jako třeba pojišťováci nejsme. Jsem ale přesvědčen, že časem budeme muset zpřísnit,“ říká Pavel Rakouš, vedoucí oddělení realitní činnosti MMR.

Stál jste u zrodu zákona o realitním zprostředkování. Ten je účinný již několik měsíců. Naplnil vaše očekávání?

Tom, jak funguje jakýkoli zákon, který reguluje podnikatelskou činnost v jakékoli sféře, se dá hodnotit až s odstupem dvou, tří let. Jedna sezóna je málo. Navíc ta sezóna byla absolutně atypická. Jsme v situaci, kterou nikdo nepředpokládal – ať už se jednalo o jarní nebo podzimní lockdown. Řada předpokladů, jak budou fungovat realitní kanceláře, se ani nemohla naplnit, protože situace byla zvláštní.

Nicméně co se potvrdilo, je to, že existuje zájem realitních kanceláří vstoupit do profese s odbornou erudicí a prokázat sobě i zákazníkům, že profese realitních makléřů, tedy praktická činnost lidi, kteří ji vykonávají, je zejména o dostatečném vzdělaní. Že je to jejich prestiž, že si to uvědomují. Obavy, že se všichni budou snažit z toho uniknout, aby mohli, nechci říkat přímo podvádět, ale aby si to mohli dělat podle svého a nemuseli se ohlížet na žádnou regulaci, se nepotvrdily.

Samozřejmě občas čtu stížnosti např. na sociálních sítích, že si některé kanceláře stěžují na konkurenci. Že ten či onen ještě nemá splněny podmínky.  Ale to je běžný konkurenční boj. Naprostá většina k tomu přistoupila tak, aspoň podle mých informací, že zásadně změnila dokumentaci, kterou využívala ve své práci, to znamená, že změnila rezervační smlouvy, upravila je v souladu se zákonem, začala jinak termínově přijímat zálohy provizí, opět v souladu se zákonem. V tomto směru je to dobré překvapení a nenaplnily se zvěsti, že to všichni budou bojkotovat.

Druhá pozitivní věc je, že se nijak zásadním způsobem neprojevil rozdíl mezi malými kancelářemi a velkými hráči, franšízami, multilevelovými strukturami apod. V rámci soutěže Realiťák roku jsem viděl makléře z malých i velkých struktur z různých firem. A musím říci, že úroveň kvality je tam i tam vysoká, pokud to lidé chtějí dělat dobře. Není to tak, že by to malé firmy nemohly zvládat, nebo naopak, že by malé rodinné se tomu pečlivě věnovaly, ale zato síťoví makléři to odbývali. Je to vždycky o konkrétním člověku, firmě, kanceláři.

V zákoně není nikdo zvýhodňován, což je dobře, a kupodivu se všichni snaží přiblížit se k zákonu. Berou to tak, že zákon není v jejich neprospěch, a když se s ním naučí pracovat, může jim i pomoci. Dokonce ho i využívají, třeba když mění dokumentaci ve vztahu ke klientům, kdy říkají, že to je proto, že zákonodárce to vymyslel tak a tak, nám se to líbí a budeme to tak dělat. A pokud nejste ochotni na to přistoupit, tak je nám líto, my to jinak dělat nemůžeme.

Zmiňoval jste odbornost a to, že makléři chtějí k profesi přistoupit s odborností. V zákoně nicméně zůstala možnost pro lidi s dostatečně dlouhou praxí, že nemusí procházet zkouškami odbornosti. A zároveň v současnosti se vzhledem k pandemické situaci jedná i o prodloužení přechodného období pro prokázání odbornosti. Jak vnímáte tuto část zákona, že ne všichni musí prokázat odbornost certifikací?

To bylo jednou z nejsložitějších věcí v době, kdy se zákon připravoval, a chodily připomínky a účastnil jsem se jednání o vypořádání připomínek s jednotlivými zájmovými skupinami. Nějaký názor k zákonu měla Advokátní komora, notáři a další. A sladit to tak, aby zákon byl průchozí a prošel Parlamentem, bylo o ustupování z toho, jak bychom si to ideálně představovali, do podoby, aby to alespoň nějak prošlo.

Např. představa, že bychom se přiblížili jiným profesím, které jsou v České republice regulovány už deset a více let a je tam jediná možnost, jak vstoupit do profese, v podobě odborné zkoušky, se nemohla použít. To ale neznamená, že bychom na to rezignovali. Myslím si, že do budoucna nás to stejně čeká. Nyní jsme si potřebovali nastavit určitým způsobem vstup do profese pro ty, kdo to dělají již dlouhodobě, cítili se buď sami, nebo v rámci nějaké asociace poškozeni, že když mají takovou praxi a takové vzdělání, proč by znovu měli chodit k nějakým zkouškám a podobně.

Byla to taková ústupová varianta, a pak už se hrálo jen o to, jak dlouhá ta praxe bude. Jestli to budou 2 roky, nebo 5 let, jestli bude nutná maturita nebo ještě nějaké další vzdělání apod. Nějak se to nastavilo, je to výchozí situace.

Samozřejmě někdo může říci, že velice snadno může praxi získat, budiž. Ale naopak k nám chodí stížnosti lidí, kteří jsou v profesi 25 let, ale nemají maturitní vzdělání, takže jim ani praxe nepomůže.  A pro ty může být neprostupné i to, co se nám může zdát být relativně přívětivé.

Je to nastaveno tak, že se to blíží k profesím pracujícím s financemi. Ale ještě tak daleko a tak přísní jako třeba pojišťováci nejsme. Jsem ale přesvědčen, že časem budeme muset zpřísnit. Počítám, že v horizontu nějakých 3 až 5 let budou chtít poslanci nastavit nějaké přísnější podmínky.

Čtěte na Realiťáci-sobě.cz

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..