Jedna z častých výtek vůči finančním poradcům se týká jejich mládí. Jak může člověk, který sotva opustil školu (v lepším případě vysokou a po jejím úspěšném dokončení) radit lidem, jakým způsobem mají naložit se svými penězi? Vždyť nemohou mít tolik zkušeností, kolik mají jejich klienti!
Zkušenosti jsou nepřenositelné. Člověk může stokrát slyšet o kolísavosti akciového trhu, ale nestane se „zkušeným investorem“, pokud si jeho turbulencemi sám neprojde. Stejně tak slepá důvěra ve stát (či jinou autoritu) se může dříve či později vymstít – ale dokud si tím člověk sám neprojde, dobrá rada ho míjí hluchého.
V mnohých finančně poradenských společnostech je nábor nových finančních poradců zaměřen na vysoké školy (na studující středoškoláky se zaměřují především společnosti skutečně pochybné pověsti, které chtějí využít jejich nezkušenosti). Vybírají si zpravidla školy ekonomického směru, které skýtají největší potenciál jak zájmu studentů, tak odborného zázemí pro rozvoj kvalitního poradenství. Ale zcela pochopitelně jejich studenti neprošli životními zkušenostmi. Do jaké míry je to špatně?
Čtěte na Investujeme.cz