Velká penzijní reforma začala platit k 1. 1. 2013. Největší změnou je vytvoření 2. pilíře penzijního systému. V něm peníze budou spravovat soukromé penzijní společnosti. Přináší nové příležitosti, ale také rizika.

Rizika českých penzí

Za největší riziko druhého pilíře je dávána nejistota. Nikdo vám nezaručí, že s penzijními fondy neztratíte. Zejména pokud se necháte přesvědčit do „dynamické strategie“, pak penzijní společnost bude vaše peníze investovat s vyšším rizikem.

Na druhou stranu bez rizika není ani výnos, jak ukazovala názorně dosavadní podoba penzijního připojištění, které sice nabízely ze zákona garanci nezáporného zhodnocení, to ale bylo vesměs pod úrovní inflace a lidé s penzijními fondy tak reálně ztrácely.

Největší jistotu bude nabízet „fond státních dluhopisů“. Při nízkých poplatcích za zprávu budou penzijní fondy nakupovat české státní dluhopisy – a tím budou zároveň kupovat státní garanci. Ke ztrátě by mohlo dojít jedině v případě, kdy by český stát zkrachoval. V takovém případě bychom se ale mohli rozloučit i se státní penzí z průběžného pilíře, protože když stát zkrachuje, nemá peníze ani na výplatu penzí.

Bez rizika ale není ani průběžný penzijní systém. Ten je v posledních letech v hlubokých deficitech a peníze na výplatu penzí stát hledá, kde se dá – a zadlužuje se. Dluhy ale bude muset splatit a dlouhodobé zadlužování je neúnosné. Navíc na něj doplatí opět lidé žijící v našem státě.

Státní penze z průběžného systému už nyní dlouhodobě klesá. Nově přiznávané penze jsou reálně nižší, než jaké byly před několika lety. Dokonce jejich pokles je patrný i z roku na rok. Jediný, kdo si nyní krátkodobě polepší, jsou lidé s vyššími příjmy díky usnesení Ústavního soudu. I těm ale postupně začnou nově přiznané penze opět klesat.

Velkou neznámou jsou politická rozhodnutí, která mohou změnit pravidla obou pilířů jediným zákonem. To, že stát současným pracujícím slibuje nějaké penze v důchodu, neznamená, že své sliby za 30 let dodrží. A podle historie našeho území spíš nedodrží a pravidla se pravděpodobně změní znovu zásadním způsobem.

Malá penzijní reforma aneb 1. pilíř státních penzí

Malá penzijní reforma reagovala na usnesení Ústavního soudu, který prohlásil předchozí způsob výpočtu penzí za příliš rovnostářský. Lidé s vyššími příjmy odváděli do průběžného systému mnohem více peněz, ale jejich penze byla vypočítána téměř stejně vysoká, jako u lidí s nízkými příjmy.

Přijatá změna výpočtu penzí vedla k mírnému snížení vypočítané penze u lidí s průměrnými příjmy (lidí s nízkými příjmy se téměř nedotkla) a zároveň ke znatelnému zvýšení penze u lidí, kteří odváděli celý život vysoké částky do penzijního systému. Tím se částečně zvýšila zásluhovost, kdy lidé více přispívající do systému z něj následně více čerpají.

Součástí malé penzijní reformy bylo také v současnosti platným zákonem neomezené zvyšování věku odchodu do důchodu. Kupříkladu lidé narození v letošním roce půjdou do penze v 73 letech. To je výrazný stabilizační faktor penzijního systému, ovšem vyvolává řadu otázek: Budou lidé moci ve vysokém věku ještě pracovat? Nebo budou nuceni odejít do (nižšího) invalidního důchodu?

Penzijní spoření aneb 2. pilíř penzí

Od 1. 1. 2013 je možné částečně vystoupit z průběžného systému penzí (opt-out) a vstoupit do penzijního spoření. Takový krok je ale podle současné legislativy nevratný. Kdo se rozhodne pro vstup do penzijního spoření v rámci 2. pilíře, nebude mít možnost z něj vystoupit. Pro vstup se mohou rozhodnout lidé do 35 let věku, starší budou mít na rozmyšlení pouze 1. pololetí roku 2013.

Při využití opt-outu budou vyvedeny 3 procentní body placeného důchodového pojištění do vybraného soukromého penzijního fondu u penzijní společnosti, která bude peníze spravovat a investovat. Zároveň ale bude muset klient vydat do penzijní společnosti navíc další 2 % z hrubé mzdy.

S částečným vystoupením z průběžného systému dochází i ke snížení penze, která bude následně vyplácena. Za každý rok, kdy člověk pracuje a odvádí důchodové pojištění v plné výši, se připočítává 1,5 % z vyměřovacího základu (upravené hrubé mzdy) do procentní části důchodu. Pokud ale člověk využije opt-out, za každý rok, kdy zároveň využívá penzijní spoření, se mu započítá do procentní části důchodu jen 1,2 % z vyměřovacího základu.

Ztrátu penze z průběžného systému by měla nahradit penze z 2. pilíře. Její výše bude záviset na objemu naspořených prostředků a na zvoleném způsobu výplaty penze. Volit bude možné z doživotní renty, z doživotní renty s tříletou pozůstalostní a z 20leté renty.

Vzhledem k antidiskriminační politice Evropské unie, podle níž nesmí ani pojišťovny rozlišovat mezi mužem a ženou, přestože se statisticky muži dožívají nižšího věku, se mužům vyplatí čerpání 20leté renty, jejíhož konce se sice statisticky nedožijí, ale peníze budou pobírat po jejich smrti pozůstalí. Při volbě kterékoli jiné varianty pojišťovna, která penze bude vyplácet, zdaleka nevyplatí celou sumu určenou na důchod.

Samotná výplata renty je dosud také zastřena závojem otázek. Sice je v zákoně určitá regulace, která pojišťovnám neumožní připravit klienty o velkou část úspor, přesto není dnes zdaleka zřejmé, v jaké výši budou zejména doživotní renty vypláceny. Jejich výše bude záviset na očekávané délce dožití budoucích důchodců. Ale do značné míry je nejistá i výše 20leté renty. Nejistota v rámci druhého pilíře tak stojí na dvou nohách – první jsou nejisté výnosy penzijních fondů, druhou jsou nejisté renty vyplácené z dosažených výnosů.

Aby rizik nebylo málo, představitelé opoziční Sociální demokracie opakovaně otevřeně hovoří o zrušení druhého pilíře v okamžiku, kdy k tomuto kroku budou mít dostatečný politický mandát.

Povinné penzijní fondy v rámci 2. pilíře

• Fond státních dluhopisů
• Konzervativní fond
• Vyvážený fond
• Dynamický fond

Doplňkové penzijní spoření aneb 3. pilíř

Doplňkové penzijní spoření nahrazuje od 1. 1. 2013 dřívější penzijní připojištění. S ním přináší celou řadu změn. Pouze ti, kdo měli uzavřené penzijní připojištění, mohou setrvat v transformovaném fondu, který zachovává jeho výhody i nevýhody a mění se pouze výše státních příspěvků, které budou jednotné pro transformovaný i pro účastnické fondy.

Kdo přestoupí z transformovaného fondu nebo si nově uzavře doplňkové penzijní spoření, získá možnost investovat s vyšším výnosem. Ztratí ale zároveň garanci nezáporného každoročního zhodnocení (která sice znamená reálnou ztrátu, ale pro mnoho lidí je důležité ono nominální číslo), zároveň přijdou o možnost čerpat výsluhovou penzi po patnácti letech spoření ve výši poloviny hodnoty účtu u penzijního fondu a k samotným penězům se nedostanou po pěti letech v šedesáti, ale až ve svém penzijním věku – tedy podle svého stáří i výrazně později.

S doplňkovým penzijním spořením se zavádí i možnost předdůchodů, což ale není nic jiného, než možnost čerpání vlastních úspor z doplňkového penzijního spoření o pár let dříve před důchodovým věkem.

Komu se druhý pilíř vyplatí?

Obecně lze říci, že se druhý pilíř vyplatí především mladším lidem s vyššími příjmy. To ale za předpokladu, že Sociální demokracie tuto formu spoření nezruší. Pokud by ji zrušila a splnila své sliby, že veškeré prostředky převede do doplňkového penzijního spoření, vyplatil by se druhý pilíř především starším lidem, kteří by se tak k části peněz z průběžného systému dostali dříve.

Přestože jsou rizika druhého pilíře značná, nemalá jsou i rizika průběžného systému. Z tohoto pohledu se druhý pilíř může vyplatit všem. Vstupem do druhého pilíře se sníží závislost na průběžném penzijním systému, což je jednoznačně příznivé.

Příklady, komu se vyplatí a nevyplatí II. a III. pilíř

Je vám 20 let

Je vám 20 let. Ještě příliš nevyděláváte, ale situace se může zlepšit (nebo zhoršit). V každém případě máte před sebou celý pracovní život.

Ať výpočty zhodnocení říkají cokoli, pro vás je značně nejistá i státní penze z průběžného systému. Na penzi se sice můžete těšit, ale velmi dlouho. Do důchodu půjdete téměř v 70 letech, kdy budete moci čerpat peníze i z II. a III. pilíře. Využití obou státem podporovaných možností spoření stojí za zvážení, volte ale vždy dynamičtější (rizikovější) varianty. Ještě si můžete dovolit riskovat. U druhého pilíře počkejte ještě pár let, jak se bude vyvíjet a jak se ho podaří ustálit.

Do penze ale půjdete tak pozdě, že pokud budete chtít na odpočinek jít dříve, bez vlastních úspor mimo II. a III. pilíř se neobejdete.

Je vám 35 let

Je vám 35 let, máte rodinu s dětmi, ale navzdory dobré kariéře nemáte nikdy peněz nazbyt. Raději sice investujete do dětí, ale myslete i na vlastní stáří.

Do penze půjdete za 32 let, tudíž máte ještě spoustu času na to, abyste volili spíše dynamické varianty. Spoření ve třetím pilíři – doplňkovém penzijním spoření – se vám rozhodně vyplatí díky nízkým státem regulovaným poplatkům a státnímu příspěvku. Ovšem vhodné je spořit i mimo státem podporované pilíře. Do penze půjdete v 67 letech, a pokud budete chtít na odpočinek dříve, pak jedině z vlastních úspor.

Ve druhém pilíři jste postaveni do neradostné situace. Vzhledem k věku a délce pracovní aktivity do penze by se vám penzijní spoření vyplatilo, pokud se dobře uchytí. Na rozhodnutí o vstupu ale máte pouze půl roku. Stát vás tímto staví do pozice hazardního hráče: Vsadíte si na černou, nebo na červenou? Jednoznačná rada neexistuje.

Je vám 50 let

Je vám 50 let a jste na vrcholu pracovní kariéry. Děti již odrostly a buď dokončují studia, nebo si již zařídily vlastní domácnost. Zároveň se ale blíží penzijní věk a je nejvyšší čas postarat se o dosud zanedbané úspory na stáří.

Ženy s pěti a více dětmi se mohou na penzi těšit již za 10 let, muži a bezdětné ženy přibližně za 15 let. Máte-li již přeci jen vytvořené úspory na stáří, již neriskujte a hledejte nástroje, které je ochrání alespoň před inflací. To bohužel nedokáže ani doplňkové penzijní spoření v transformovaném fondu…

Pokud máte uzavřené dřívější penzijní spoření, vyplatí se vám zůstat v transformovaném fondu, neboť ten vám umožní peníze čerpat již v 60 letech, tedy pro muže přibližně 5 let před penzí. A přestože penzijní fondy tohoto typu nepokrývají dlouhodobě ani inflaci, ztráta není příliš velká. Riskovat v tomto věku se již nevyplácí.

Do druhého pilíře nevstupujte, pokud si nechcete vsadit na jeho brzké zrušení. Za 10 až 15 let byste si v patřičném bezpečném fondu nenaspořili dost, aby peníze na penzi nespolykaly poplatky pojišťoven a pojistně matematické metody. Je to pro vás příliš velký risk.

Pokud peníze na důchod naspořené nemáte, měli byste urychleně začít spořit. Než vám stát přizná penzi z průběžného systému, do kterého celý život platíte, důchody nejspíš ještě klesnou. Uskromněte se proto nyní, abyste v penzi netřeli jen bídu s nouzí.

Vyšlo v nedělní příloze deníku Blesk