Diskuse o privatizaci nemocnic se z věcných argumentů změnila v hádku, která vyústila v další výkvět české legislativy. Asi je naivní chtít po poslancích, aby zákonům, jimiž se máme řídit, dali jasný řád. Stojí ale za chaosem snaha o lepší zdravotní péči, nebo politikaření?

DESETNÍK 46/2004 (1. 11. 2004 – 14. 11. 2004)

Legislativní chaos aneb Neznalost zákona neomlouvá

Sociální demokracii se nelíbila snaha o privatizaci krajských nemocnic hejtmany převážně z řad ODS. Využila tedy svou převahu v Poslanecké sněmovně, a učinila privatizaci přítrž. Nic překvapivého. Není překvapivé ani to, že k prosazení svých zájmů využila pomoci KSČM. Způsob, jaký k tomu použily, však dle mého názoru stojí za pozastavení.

Do zákona o snižování hluku v životním prostředí Jaroslav Krákora po konzultaci s ministryní zdravotnictví Miladou Emmerovou přidal větu, kterou ČSSD spolu s KSČM schválili: Příspěvkovou organizaci, jejímž předmětem činnosti je poskytování zdravotní péče, nelze přeměnit na obchodní společnost.

Čtěte na Měšec.cz