Čas od času se objeví na českém trhu možnost investovat do nových emisí dluhopisů. Některé z nich se dostávají i do nabídky finančních poradců. Jak s dluhopisy pracovat? Nejdůležitější je správně zhodnotit rizika.

Dluhopisy mají své výhody. Především (zpravidla) přinášejí stálý a předem daný výnos. Ten navíc (v případě jiných než státních dluhopisů, jejichž úroky jsou pod bodem mrazu) přesahuje inflaci i výnosy bankovních vkladů. Ovšem nic není zadarmo. Cenou za výnos dluhopisu je riziko. V případě, kdy společnost (stát) vyhlásí platební neschopnost nebo nevůli splácet dluhy, nemusí majitel dluhopisu dostat vůbec nic. A nebo jen zlomek hodnoty, která na něj zbyde po konkursu vydavatele dluhopisu.

Dluhopisy může v České republice vydat kdokoli – od státu, kraje či obce přes banky či jiné finanční instituce po podniky i fyzické osoby. Základní riziko vychází z toho, kdo je vydavatelem dluhopisu. Pravděpodobnost, že nezaplatí stát (Česká republika, Řecko…) je poměrně malá a rozhodně menší, než že se do platební neschopnosti dostane menší firma závislá na jediném odběrateli OKD či již tak dost předlužený jedinec.