Vrchní soud ve sporu Karla Marouška s OVB rozhodl: Konkurenční doložka ve smlouvě s OVB je neplatná. OVB muselo vyplatit zadržované provize Karlu Marouškovi. A co ostatním? Ti se budou muset soudit. Nejen o soudu s OVB si povídáme s Karlem Marouškem z Partners.

OVB a postupná deziluze

Kdy jste začal v OVB pracovat?

S OVB jsem začínal spolupracovat jako student začátkem roku 2004. Byl jsem nadšený pro myšlenku finančního poradenství, stejně jako všichni okolo mě – včetně ředitelů, kteří hodně pozitivně mluvili o OVB.

Minimálně první dva roky jsem byl hodně nastavený za OVB bojovat, a i když jsem se v praxi setkával s nějakými náznaky, že ne všechno funguje tak, jak se říká, tak ne, že bych to přímo ignoroval, ale nechtěl jsem to vidět. Omlouval jsem to tím, že to jsou lidi a že se to stává.

Kdy jste začal měnit na OVB názor?

Postupně jsem se setkal osobně s několika případy, které nabouraly mou důvěru ve firmu. Poměrně zásadním střípkem bylo, když jsem se v praxi u klienta setkal s portfoliem člověka z OVB, z kterého bylo zřejmé, že ten člověk nešel dělat poradenství, ale šel po provizích. S klientem jsem vše narovnal, vysvětlil jsem mu to. V podstatě jsem zachránil dobré jméno OVB, protože pochopil, že to byla chyba jednotlivce. Jednalo se o velmi nevhodně uzavřené kapitálové životní pojištění, které klient zrušil. Byl srozuměn s tím, že o část peněz přijde.

Poradci, který produkt sjednal, po nějaké době přišlo storno části provize. Reakce centrály mě ale překvapila a zasela semínko pochybností, že vše není tak hezké, jak se říká: „Víte, on pro nás pracuje tak a tak dlouho a jemu šlo storno a vy mu ho zaplatíte.“

Čtěte na Investujeme.cz

Vyšlo též na Investujeme.sk