Miroslav Šlouf: Neškrtejte lůžka, rušte celá oddělení!

Podnikal ve zdravotnictví. Nyní oblast zdravotní reformy bedlivě sleduje. Proč chce raději rušit celá oddělení než jen snižovat počty lůžek? V rozhovoru odpovídá Miroslav Šlouf, pravá ruka Miloše Zemana, který s ním v pozici šéfa poradců stál i za premiérským křeslem.

Vaše strana nesouhlasí s reformami tak, jak jsou předkládány vládou. Co je největší spornou otázkou s vaším programem? Co vidíte jako největší překážku podpory reformám?

Reformy samozřejmě musíme udělat. V tomto obecném přístupu se jistě s vládnoucí koalicí shodneme. Ale co si pamatuji v nedávné minulosti, když reforma zdravotnictví začala poplatky v nemocnici, za návštěvu u lékaře atd., tak to samo o sobě mi přišlo špatně. Musím dát koncept, musím napsat, co si představuji, a musím lidem ukázat světýlko na konci tunelu a až na konci tunelu můžu začít dávat poplatky.

Dnes, když vezmu zdravotnictví, kterým jsem začal, chce pan ministr Heger snižovat počet lůžek. Já jsem podnikal ve zdravotnictví a vybudoval jsem jedno z prvních nestátních zařízení na území této republiky a od té doby to celkem sleduji. Nejsem lékař, jsem ekonom. Ale když mi někdo řekne, že se kapacity sníží o 10 tisíc lůžek, to je totální ekonomický nesmysl. Co se stane? Když mám na oddělení 30 lůžek, tak jich 10 zruším? Ty ostatní rozdělím do místností, které mám k dispozici, topím stejně, svítím stejně, lékařů potřebuji v zásadě stejně – a neušetřím vůbec nic. To akorát od pojišťoven nebudu tolik kasírovat a tím na tom budu ještě hůře. To je nesmysl.

Já musím dělat restrukturalizaci nemocnic tak, že zruším oddělení. A když mám od sebe jihlavskou, promiňte mi, nechci se nikoho dotknout, ani Havlíčkova Brodu, ale když mám od sebe pár kilometrů Jihlavu a Havlíčkův Brod, tak musím restrukturalizovat tak, že zruším některé oddělení v Havlíčkově Brodě a některé oddělení v Jihlavě. A hold ti pacienti několik kilometrů dojedou. Nastoupí do autobusu, nebo je dovezou sanitkou.

Před lety, v závěru premiérování Miloše Zemana, jsme v Praze udělali průzkum, a zjistili jsme, že v Praze je 25 % lůžek nadbytečných. Už jsme s tím samozřejmě nebyli schopní nic udělat, protože jsme končili. Praha také neměla zájem s tím cokoli dělat, a já jsem celý rok přemýšlel nad tím, proč se nedá jak mávnutím proutku 25 % nadbytečných lůžek zrušit. A to je o tom, že by se muselo zrušit 25 % profesorů, protože ti vedou ty kliniky. A kdo to dokáže? Vy potřebujete profesora, já potřebuji profesora… to chce systémové řešení. A to by se musel prezident s vládou domluvit, že bude jmenovat méně nových profesorů. To je o deseti letech perspektivy. Ale tak to musí fungovat.

Máme vynikající zdravotnictví. Lékařská péče je naprosto špičková. Jsme 100% srovnatelní se světem. Ale když se podíváte na ošetřovatelskou péči, to je bída s nouzí. Sestřičky dovážíme z celého světa, ony to neumějí, nedělají to a jakmile nemají dohled, tak pracují špatně.

Zmínil jste problém nemocnic a potřeby rušení celých oddělení. Nedal by se tento proces ponechat na trhu? V okamžiku, kdy jihlavská nemocnice bude mít kvalitnější péči, tak se druhá nemocnice zruší „hlasováním nohama“, protože nebude mít pacienty.

To je ošidné, když jde o zdraví lidí. Když by šlo o auta, tak na to klidně přistoupím. Když půjde o šicí stroje, tak ještě raději. Ale když jde o zdraví lidí, tak to musí rozhodnout odborníci. Musí se sejít skupiny odborníků, lékaři ve svých odborných společnostech, a tam se musí rozhodovat. Ministr sám bez ostatních to také nemůže rozhodnout. Lůžko si pacienta vždycky nakonec najde.

Čtěte na ČeskéReformy.cz

Napsat komentář

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.