Na účelovost „bydlení“ se odvolávají dva zákony – zákon o daních příjmů pro nárokování odpočtu úroků od základu daně z příjmů a zákon o stavebním spoření, podle něhož stavební spořitelny nic jiného než bytové potřeby financovat nemohou… Je zde ale jeden „drobný zádrhel“.

Stavební spoření je státem podporovaný produkt s jednoznačným cílem – pomoci lidem zajistit či zlepšit si vlastní bytovou situaci. Se stejným cílem byla zavedena též možnost daňových úlev – odpočtu úroků zaplacených za úvěry na bydlení od základu daně z příjmů.

Cíle obou zákonů jsou stejné. Každý si ale „účel bydlení“ definuje po svém. Přesto se v mnohém překrývají, až by se mohlo zdát, že by mohla stačit jediná právní úprava. Zákon o daních z příjmů je v počtu bodů, které považuje za účel bydlení, stručnější, nicméně většina bodů je obsažnější a některé jsou detailněji rozebrané. A jsou oblasti, kde se náplň jednotlivých bodů liší.

Čtěte na Hypoindex.cz