„Již dávno neplatí, že provozovat penzijní byznys je lukrativní záležitost,“ říká Vladimír Bezděk, generální ředitel penzijního fondu a pojišťovny AEGON, který vede „druhou Bezděkovu komisi“. S penzijní reformou je optimistou a její realizaci v následujícím volebním období dává přes 50 %.
V současné době vedete Poradní expertní sbor, který má na starosti přípravu možných scénářů dalšího směřování penzijní reformy. Co je konkrétní činností vaší skupiny?
Výstupem a výsledkem naší činnosti by mělo být do konce května tohoto roku doporučení týmu co a jak dál s důchodovým systémem v České republice, a to nejen prvního státního průběžně financovaného pilíře, ale i případných dalších komponentů nového systému.
První výsledky, které byly zveřejněny jako výstup vaší komise, hovořily o současném průběžném systému financování penzí. Váš závěr byl poněkud depresivní. Vyšlo vám, že pokud nedojde k žádné úpravě penzijního systému, tak už bude vždycky ve schodku.
Záleží na úhlu pohledu. Je pravda, že z jistého úhlu pohledu to může být horší závěr, než se čekalo třeba před dvěma nebo třemi lety, z jistého úhlu pohledu je tam dílčí zlepšení.
Horší zpráva oproti předchozím kalkulacím spočívá v tom, že pokud se něco nezmění, nestane, nebo ekonomický vývoj nepůjde v nejbližších letech extrémně dobře, důchodový systém hlavu nad pomyslnou čáru ponoru už nejspíš nevystrčí. Zatímco dřív se předpokládalo, že systém bude ještě 10 až 15 let v přebytku 0,2 – 0,3 % HDP ročně. To ale bylo v roce 2008, čili ještě před hospodářskou krizí.
Nyní se zdá, že penzijní systém bude následujících 10 – 15 let v deficitu o 0,2 – 0,4 % HDP. Do dlouhodobého makroekonomického scénáře jsme totiž zohlednili efekt stávající ekonomickou krizi a o zhruba 0,25 procentního bodu snížili potenciální růst české ekonomiky. Tato změna byla natolik silná, že se systém z „těsně nad deficitem“ překlopil „těsně do deficitu“. To je horší část zprávy.
Na druhou stranu, když se podívám na projekce z „Bezděkovy komise“ z roku 2005 na období 2040 – 2050, kdy do penzijního věku dorostou lidé narození v 70. letech minulého století, tak by podle současné predikce penzijní systém hypoteticky dosahoval o něco nižší deficit než podle predikce před pěti lety. Projevil se efekt parametrických opatření, která byla přijata v roce 2008 za vlády premiéra Mirka Topolánka a ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, kdy došlo k pokračování prodlužování věkové hranice pro odchod do důchodu a k úpravě invalidních penzí.
Samozřejmě, když řeknu, že mít deficit 4 % HDP je lepší zpráva, tak to zní divně, ale rozhodně je to méně hrozná zpráva než mít deficit 4,5 – 5 % HDP, což byla předchozí úroveň.
Čtěte na Investujeme.cz
Vyšlo též na Důmfinancí.cz