Náklady na běžný účet dosahují i řádu stokorun měsíčně. Nebo jsou také zcela zdarma. Vyplatí se hledat levnější účet? Nebo to nemá smysl a je třeba „zatnout zuby“ a platit? A jak si stojí české banky ve srovnání v Evropě?

Bez běžného účtu se dnes obejde málokdo. Banky si jsou této skutečnosti dobře vědomy, a tak lidé za běžný účet platí a platí… mnohdy mnohem více, než by museli. Důvodem je přílišná strnulost a nepružnost klientů. Podle včera zveřejněné studie Evropské komise o nákladovosti běžných účtů v Evropské unii v letech 2006 až 2007 změnilo svou banku jen 9 % klientů. To je výrazně méně, než kolik lidé mění kupříkladu pojišťovnu s autopojištěním – těch ke změně pojišťovny ve stejných letech přistoupilo rovných 25 %.

Důvod rozdílu mezi fluktuací klientů u autopojištění a běžných účtů je zřejmý. Zatímco u povinného ručení či havarijního pojištění klient přichází až do pojistné události do styku s pojišťovnou jen prostřednictvím platby pojistného (shodou okolností nejčastěji z běžného účtu), s bankou a běžným účtem „komunikuje“ zpravidla několikrát měsíčně – a prostřednictvím platební karty nezřídkakdy i denně. A v takovém případě hrají významnou roli i další faktory, než je pouze cena.

Čtěte na Investujeme.cz