Stavební spoření aneb Cizí peří také sluší

Stavební spořitelny nemají na růžích ustláno. Po zdánlivém vítězství u Ústavního soudu, který zrušil zákon snižující státní příspěvek, zavedl zdanění úroků z vkladů u spořitelen a zdanil státní příspěvek připsaný za loňský rok, jim vláda ukázala, že tak jednoduché to mít nebudou. A zákon až na „drobnost“ v podobě zdanění loňských příspěvků schválila znovu.

Nález Ústavního soudu má pro stavební spořitelny hořkou příchuť. Jako červená nit se jím vede důležité poselství: Vláda může kdykoli změnit podmínky státní podpory i u stávajících smluv. Jen to musí projít správným legislativním procesem – a nesmí se to týkat již běžícího roku. Stavební spořitelny tak musí o klienta bojovat jinak než státním příspěvkem. To se jim ale moc nedaří.

Státní příspěvek i ve snížené výši stavební spořitelny neustále ve svých prezentacích zdůrazňují jako hlavní přínos pro klienty. A to bez ohledu na to, že jsou to právě klienti v roli daňových poplatníků, kteří si ho z druhé kapsy zaplatí. Prezentace stavebních spořitelen se navíc často tváří, že státní příspěvek jde z jejich kapsy a některé se snaží šířit dojem, že právě ona je ta jediná, která státní příspěvek nabízí, a nikdo jiný.

Čtěte na Hypoindex.cz