Milan Švec pracoval v ČMSS. Pak přešel do nezávislé finančně poradenské společnosti. Jak vnímá ze svých zkušeností stavební spoření po legislativních změnách? A pro koho i po snížení státního příspěvku může být zajímavé?
Stavební spoření prošlo v loňském a zejména v letošním roce zásadní změnou. Jak vy ze svých zkušeností z ČMSS a následně i z obecného finančního poradenství vnímáte budoucnost stavebního spoření?
Stavební spoření i za stávajících podmínek má stále svůj význam v portfoliu finančních produktů na našem trhu. Otázkou je, jak se bude dál vyvíjet legislativa, jaké kroky učiní vláda a schválí parlament.
Největší obavu mám z toho, že bude státní příspěvek vázán účelově. To svým způsobem může znamenat smrt stavebního spoření.
Je to větší nebezpečí než dramatické snížení státního příspěvku?
Myslím si, že to dramatické snížení příspěvku není až tak zásadní. Při optimálním nastavení je stavební spoření mezi střednědobými zajištěnými investicemi zajímavým produktem a pořád ještě konkurenceschopným. Ale určitě méně, než před změnami.
Při rozhodování máme pro zákazníky dnes mnohem víc možností než jen stavebko.
Otázkou jsou externí sítě stavebních spořitelen. Vzhledem k tomu, že prvotních smluv se uzavírá výrazně méně, jsou poradci víceméně nuceni uzavírat obchody se stávajícími zákazníky.Navyšují jim smlouvy pod různými záminkami a bonusy, což vede velmi často k nekorektnímu poradenství.
Čtěte na Hypoindex.cz
Nekorektnosti vlastních struktur zprostředkovatelů stavebních spořitelen se dají logicky očekávat. Tito zpr. se chtějí uživit a pokles zájmu o stavební spoření jim tedy snižuje životní úroveň na kterou byli zvyklí.
Na druhé straně obecná populace dosud věří na dosažitelnost hypoték a dalších úvěrů, kterými si hodlá zabezpečit své investice do bydlení. Jak to dopadá s dosažitelností a stabilitou životních podmínek bychom mohli kdekdo vyprávět. Prostě doba hypotékám nepřeje prostě proto, že udržet zaměstnání a příjem po dobu až 30 let je dnes prakticky utopie.
VVlastní bydlení má ovšem ve svém plánu většina mladé populace a rovněž údržba a modernizace stávajícího bydlení je závažnou hodnotou všech lidí. Bohužel, jen málokdo sám a spontálně domyslí tyto aspekty, takže zůstává na vlastní investice nepřipraven.
Stavební spoření podobně jako státní dluhopisy je natolik stabilní a zhodnocený produkt, že se všem vyplatí své přebytky takto odkládat pro budoucnost. Ideální stav by mohl znamenat, že každý narozený človíček dostane své stavební spoření od rodičů. Tím může být potřeba budoucích hypoték a úvěrů do značné míry snížena. Život je pak snesitelnější bez zbytečného stresu z potřeby splácet, neztratit práci, nepřijít o vlastní bydlení. Špatných příkladů kolem sebe vidíme všichni dost….
Spořit dětem od narození na stavební spoření je podle mého názoru nesmysl. Vždyť s investičním horizontem 18 let lze poměrně bezpečně investovat tak, že výnosy překonají inflaci – a ne se stavebním spořením, které inflaci na takovém horizontu nemá moc šancí ani dohnat…