Penzijní fondy se v rámci důchodové reformy připravují na transformaci. V rámci transformace by mělo dojít k oddělení majetku účastníků. Kdo ponese na bedrech náklady příštích období? „Náklady příštích období by postupně umořovala penzijní společnost ze svých prostředků,“ říká Pavel Jirák, předseda představenstva PF KB. A kde vidí největší rizika penzijní reformy?

V rámci penzijní reformy vláda předpokládá, že druhý – fondový pilíř důchodového systému by obsluhovaly i současné penzijní fondy po oddělení majetku penzijních fondů a účastníků penzijního připojištění. Jak tento proces probíhá?

Tento proces byl v určité míře nastartován již v roce 2008, kdy vláda Mirka Topolánka s ministrem práce a sociálních věcí Petrem Nečasem připravovala zákon o penzijním spoření

V současné době si Ministerstvo financí s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyžádaly připomínky Asociace penzijních fondů ČR k předchozímu zákonu, které asociace dodala. V současnosti Ministerstvo financí pracuje na návrhu zákonů pro 2. i 3. pilíř s tím, že až budou zákony dopracovány, což by mělo být v průběhu dubna, posune je do tzv. vnitřního připomínkového řízení – tedy na další ministerstva, APF ČR, ČNB.

Oddělení majetku penzijních fondů a jejich účastníků … z čistě účetního pohledu každý účastník ví, jaký má majetek připsaný na svém účtu. Proč nelze snadno oddělit majetek je podle mého názoru především kvůli nákladům příštích období. Je to skutečně tak, nebo je problém mnohem hlubší?

Ani bych neřekl, že je ten problém hlubší.

V prvé řadě v každém okamžiku má asociace i Ministerstvo financí na zřeteli, že v systému penzijního připojištění je nyní zapojeno 4,6 milionu lidí, kteří mají naspořeno téměř 220 mld. Kč, a je potřeba, aby garance, které jsou v současnosti nastaveny (tedy nezáporné zhodnocení, určitá výše státních příspěvků, nároky na dávky), zůstaly zachovány. Účastníků by se prakticky transformace vůbec neměla dotknout.

Čtěte na Investujeme.cz

Vyšlo též na Českéreformy.cz