Tradiční formy úspor – kdy ano a kdy ne

Vkladní knížka, spořící účet, termínovaný vklad. Tři tradiční formy úspor, jejichž výnosy se nacházejí hluboko pod hranicí pohádkových příjmů a jen stěží záplatují, co inflace ukusuje. Přesto mají svůj význam a pevné místo mezi finančními produkty. Kdy se vyplatí, a kdy jsou přepychem?

O oblibě tradičních forem spoření v České republice svědčí například více než 3,5 miliónů aktivních vkladních knížek se 165 mld. Kč vkladů (Petr Bukač, „Proč mít vkladní knížku“). Na spořících účtech a termínovaných vkladech jsou uloženy další stamiliardy.

Pomineme-li zvyk, který je nepochybně jedním z důvodů využívání bankovních spořících produktů, jsou zde i další faktory. Všechny uvedené formy spoření (vkladní knížka, termínovaný vklad i spořící účet) jsou ze zákona pojištěny a v případě bankrotu banky dostane klient od Fondu pojištění vkladů náhradu ve výši 90 % do výše 25 tis. EUR (přibližně 809 tis. Kč dle kursu ČNB k 7. 1. 2003).

Čtěte na Měšec.cz

Leave a Reply

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..